Zóna, Progress zone holisticky

První článek je vstupní článek Progress zone a mě jakožto ústřední osoby na trh. V mém srdečním centru se nacházejí principy, fundamentální pravdy, které vycházejí z konstruktivního nastavení mé mysli. Koncept těchto principů mě vede k veškerému mému konání a jeho řádu připisuji můj proces seberealizace. 
Cílem těchto článků je obohacení čtenářů o nějaké informace. Abych byl upřímný, na začátku práce na tomto webu, mě vůbec nenapadlo, že jeho proces zveřejnění bude zakončený takto zformulovaným článkem. Jen jsem věděl, že prvním článkem uvedu web. Nejnáročnější pro mě bylo vymyšlení jméno pro web. Proč zrovna Progress zone? Česky zóna pokroku. Zóna? 
Komfortní zóna? O komfortní zóně jste toho určitě už slyšeli mnoho. Často se říká „vystup z komfortní zóny, podnikni něco a začni žít“. No jo, ale když se z ní vystoupí, tak kde pak člověk je? Mimo komfortní zónu? Nikdo přece nechce být nějak mimo, a přitom jsem ještě nikde nečetl zmínku o tom, kde se člověk nachází, když z komfortní zóny vystoupí. Když v době tvorby článku nad tím přemýšlím, spojuji své myšlenky se znalostmi a zkušenostmi, tak docházím k uvědomění, že okolo komfortní zóny se vyskytuje další zóna a kolem ní se kupodivu vyskytují přímky. Schéma mé představy znázorňuji na přiloženém obrázku. Pod ním si všechny části postupně probereme.

Začínám klasikou, komfortní zónou. Komfortní zóna je nejrozšířenější způsob životního stylu, je s ní spojeno pohodlí, nenáročnost, určitá forma stability, ale také stagnace a minimální růst. Říká se o ní, že je bezpečná, ovšem jen do doby, kdy ji z vnějšku nenaruší nějaký element. Pak se může stát nebezpečnou, protože její pohodlný stav člověku ubírá na pozornosti a schopnosti poradění si s nečekanými událostmi. A tím se pomalu blížíme do taktické proměnlivé zóny. K tomu, aby člověk vstoupil do této zóny, musí být splněna jedna ze dvou, nebo obě následující podmínky. Za 1) komfortní zónu něco naruší a najednou je nekomfortní, rozpadá se a člověk je tváří v tvář problémům, které musí z osobních, či přímo existenčních důvodů řešit. Za 2) Člověka něco natolik zaujme, že je ochotný se pro nějakou aktivitu vystavit riziku a usiluje v dané oblasti o dosáhnutí určité úrovně. Tady to je složitější, protože variant dění je rozsáhlé. Každopádně pro všechny je stejný faktor takzvaná zkouška časem. Je to období od několika týdnů/měsíců po cca 10 leté období (viz. dále). V závislosti na faktorech daného jedince, jeho okolí a důvodu vstupu do taktické proměnlivé zóny. Během těchto deseti let se člověk setkává s různými překážkami, které se v různých intervalech opakují. Některé jsou těžší, jiné lehčí. Záleží na tom, co je v zóně daného člověka. Během této zkoušky časem, se dostane člověk k šesti možným výstupům.
  • 1) Překážek nebylo příliš, je rád, že se nic vážnějšího nestalo, je opatrný, plánuje nahodile, jeho taktická proměnlivá zóna se změnila zpět v komfortní zónu, zkouškou času prošel.
 
  • 2) Pří překonávání překážek se při příležitosti stahuje, nemá chuť dál řešit překážky, chce být ve své komfortní zóně, plánuje nahodile, zkoušku času vzdal.
 
  • 3) Překážek nebylo příliš, poměrně snadno se člověk dostává tam kde chce, je spokojený se svou situací, je schopný agilního uvažování, je si vědom, k jakým překážkám v jeho zóně může docházek, jeho život je stabilizován a pokud se neodehraje nějaká větší krize ve společnosti, nebo zdravotní problém, funguje podle vlastních potřeb. Jeho taktická proměnlivá zóna se mění na taktickou zónu (komfortní zóna a taktická proměnlivá zóna se sloučily). Plánuje krátkodobě, v řádech týdnů, maximálně měsíců a vyhodnocuje roční období. Zkouškou času prošel.
 
Do následujícího výstupu spadají tři možné příčiny:
 
a) překážek nebylo příliš, ale líbil se člověku postup a proto chce pokračovat v dalším postupu.
b) překážek bylo více, než v daném období stihl překonat pro dosažení chtěné úrovně, ale nebyly příliš náročné, a tak nevznikla žádná větší krize a i při případném dosažení toho, čeho chce, má už zvyk a člověk chce postupovat dále.
c) člověk dosáhl vrcholu a pracuje na udržení si své pozice.
K bodu a), b), c) se váže možnost čtvrtá.
  • 4) U člověka, který se dostává do této možnosti výstupu, dochází ke středně náročné transformaci uvažování. Uvažuje strategicky. Strategické uvažování typu A. Zkouškou časem prochází. Stanovuje si dlouhodobé cíle, plánuje v rozsahu jednoho týdne až cca 15 let + další období podle toho jak se posouvá po přímce. Usiluje o dosažení, nebo udržení se na vrcholu v oblasti ve které se nachází. Taktická proměnlivá zóna se mění ve strategickou přímku.
  • 5) Na cestě bylo velké množství náročných překážek. Během cesty tak vzniká krize, kterou člověk nepřekonává. Dochází ke krachu, či prozření. Člověk ale má silnou vůli a dochází k náročné transformaci uvažování. Během této zkoušky časem všechno dává do pořádku a hledá nový cíl. Zkouškou časem prošel. Vzniká strategické uvažování typu B. Je samostatný, zkušený. Studuje pochody společnosti, dívá se za aktuální dějství, přemýšlí vícegeneračně. Plánuje v rozsahu jednoho týdne až nového cíle a výsledkových procesů. Taktická proměnlivá zóna se mění v strategickou přímku.
 
  • 6) Na cestě bylo velké množství náročných překážek. Během cesty tak vznikla krize, kterou člověk nepřekonává. Dochází ke krachu. Člověk ale má slabou vůli, nedochází k transformaci uvažování. Zkouškou časem neprošel. Člověk neplánuje a má pocit, že jeho život má v rukou něco, nebo někdo, na koho nemá vliv. Taktická proměnlivá zóna se mění v zdeformovanou komfortní zónu. Zóna sama osobě je nekomfortní, ale člověk nemá chuť, možná sílu, anebo je mu to zkrátka už jedno. V extrémních případech se člověk v této formě stává společenskou přítěží. Zkouškou času sice neprošel, ale to neznamená, že skončila. Zkouška časem končí až v době, kdy si srovná život, anebo jeho smrtí. Ztracený v čase. V případě, že si srovná život, deformace zóny mizí.
 
V případě, že se člověku změní jeho taktická proměnlivá zóna v strategickou přímku, jeho konání je v souladu s jeho plánem (článek na téma plánování) a vnitřním nastavením. Posouvá se po své přímce k cíli, který si vytyčil a k případné optimalizaci pro výsledek, který zamýšlí. Toto schéma procesů životních oblastí je společné pro všechny normální lidi. Jak to funguje u elitních rodin nemám tušení.
Tak, tím bych uzavřel téma komfortní zóny, respektive téma procesů životních oblastí a přesunul se dál k odpovědi, proč zrovna jméno Progress zone. Je to z důvodu, že komfortní zónu aspoň jednou v životě opustí drtivá většina lidí, kteří se v ní (pokud nemají oporu) spíš jen tak nějak plácají. Progress zone je tedy svým způsobem takové bezpečné místo, ve kterém se řeší otázky, jak tyto překážky lze překonat (více  např. v marketu služeb).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *