V minulosti se mi často stávalo, že když mluvím s lidmi o tom, co dělám, že vlastně ani nevědí, o co jde. Většinou si myslí, že jsem takový psycholog, a že psychologa nepotřebují. Já ale opravdu psycholog nejsem. Narazil jsem na problém, většina lidí ani neví, co moje služba znamená. To mě ale neodradilo, jen jsem musel přijít na lepší formu prezentace. Tyhle úvahy mě nakonec přivedli k vhodnému řešení. Chvíli mi zabrala realizace této drobné změny a od následujícího času se o všem více dozvíš v marketu služeb (od 7.10. 2021). Tento článek ovšem nepíšu o prezentaci, ale o samotném koučování, a o tom, jaké mám koučovací kompetence. K mým kompetencím využívám syntézu. Syntéza je označení pro proces slučování dvou a více částí do jednoho celku. Takový proces využívá každý, kdo vytváří něco nového a užitečného, tak jako já.
Koučování, na rozdíl od psychologie, je o vedení lidí, ovšem kouč není manažer. Jaký je v tom rozdíl a jak se v tom vyznat? Je to poměrně jednoduché. Psycholog dělá testy osobnosti, radí, zjišťuje patologie osobnosti, diagnostikuje osobnost, spolupracuje s psychiatrem a terapeut. Terapeut je psycholog který už přímo řeší určitý problém. Já sice ve své hlavičce mám napsáno terapeut, ale tím není myšlena psychoterapie. Moje terapie vychází z technik NLP (neuro-lingvistického programování). Pomáhám psychice člověka díky základu z psychologie. Například vybalancováním Vašeho pocitového a emočního stavu. Vyslechnu Vás s porozuměním, abyste se cítili lépe. Díky technikám NLP můžu pomoci k odbourání fobií, nebo umožním zkvalitnění Vašich vztahů. To však ještě neznamená, že se zabývám psychopatologií, to dělají psychoterapeuti, kteří zpravidla spolupracují s psychiatry a léčí nemoci duše. A manažer? Ten říká, jaký realizační plán se dá do chodu, kdy chce aby došlo k jeho dokončení, stanovuje jak pozitivní, tak negativní ohodnocení za výsledek, řídí a koordinuje.
Kouč, to je něco jiného. Pracují s osobností a jejími potřebami, vedu ji. Manažer se soustředí na strategické cíle organizaci, její potřeby. Já na cíle související s Vámi. Úkolem koučování není léčení emočních ran ani rozhodovat o tom, co konkrétně budete dělat. Mým úkolem je Vaše rozvíjení. Směřování Vašich kroků k možnostem štěstí. Odprošťuji od předsudků. Odsunuji stranou to, co svazuje. Dávám prostor k překonání překážek a strachů. Ovšem koučink není jen o tomto. Koučování je o nasměrování Vaší pozornosti na klíčové body ve Vašem zorném poli. Ne formou rad či příkazů, ale formou otázek, které ve Vás probudí proces rozvoje a učení se z vlastní zkušenosti. Koučink je o komplexním vedení za účelem zajištění přístupu Vašeho života ke všemu, co tento svět nabízí a je pro Vás prioritou. Proto se koučování zaměřuje na rozvoj dovedností například komunikačních, prezentačních, obchodních a exekutivních. Na hledání správných cest k dosažení cílů, a předcházení krizí. Pokud je to potřeba, tak také na poznání sebe sama.
K tomu jsou samozřejmě potřeba kompetence. Moderní koučink a jeho dvě původní větve vycházejí ze studia samotných zkušeností, proto je toto koučování schopné. Dle mého názoru by tedy i kouč měl být bez koučovacích výcviků zkušeným člověkem. A tak bych měl teď na chvilku mluvit o sobě a o tom, jaké mám koučovací kompetence.
Analýzou zkušeností a jejich potenciálem pro využití se věnuji v pravidelných intervalech po dokončení každého úseku mé práce. Svou osobnost rozvíjím již od 12 let. O sobě uvažuji a říkám, že jsem strategicky uvažující člověk s krizovou racionalitou. Co pod tím myslím? Strategické uvažování a racionalita jsou podobné termíny. Racionalita znamená rozumnost, schopnost myslet, rozhodovat se a jednat na základě rozvahy, pro dosáhnutí cílů, které lze obhájit důvody. Proto se jako racionální hodnotí určité jednání vzhledem k nějakému cíli. Vzhledem k mému celkem náročnému životu, vidím téměř hned faktory, které nabývají dojmu problému nebo krize. Je to dáno tím že v minulosti bylo řešení problémů a překonávání překážek mou častou prací. Díky tomu ve chvíli, kdy do mého hledáčku vstoupí takový faktor, se automaticky dostávám do procesu hledání ideálního řešení pro dosažení cíle a jeho výsledku. A tím se dostávám ke strategickému uvažování. Racionální může být i člověk bez větších zkušeností. Znamená to totiž soustředění se primárně na nejbližší cíl před sebou. Kdežto strategické uvažování je schopností přemýšlení v dlouhých horizontech a souvislostech mezi milníky k dosažení určitého cíle. Jak tohle souvisí s koučováním? Když termín strategické uvažování s krizovou racionalitou sloučíte, vznikne brilantní myšlení. Jde o shluk mé koučovací kompetence. Představte si uhlík, ten totiž představuje lidskou mysl a její zkušenosti. A jak se říká, že se člověk oťukává, ono se to děje téměř doopravdy. Tento uhlík v hlavě člověka nejenže se oťukává, ale i absorbuje další molekuly uhlíku, nové zkušenosti. Je to jak v přírodě, když je uhlík pod silným tlakem a teplem, vznikne diamant. U člověka to znamená, že když získá dostatečné množství zkušeností a projde dostatečným tlakem, vytvoří se z jeho uhlíku v hlavě podobný diamant. Představte si, jak světlo proudí tímto diamantem, co se stane? Světlo se rozloží na spektrum základních barev. Něco podobného dělám i já ve své mysli.
Když přijdete za mnou se svou potřebou, můj diamant v hlavě ji automaticky rozloží do částí. Následně z nich vyberu vhodné části, které Vám předkládám formou otázek. Tak aby Vás přivedli k toku myšlenek které jsou v souladu s tím, co chcete. Bylo by krásné, kdyby tohle ke všemu stačilo. Svět ale není tak jednoduchý jako počet viditelného barevného spektra ze kterého se část světla skládá. Proto k vykonávání mé služby na nejvyšší úrovni musím znát i to, co hned z našeho dialogu není patrné. A tak stále a dále rozvíjím své koučovací kompetence. Prošel jsem koučovacím výcvikem, mám naplánované další výcviky a studuji další klíčové oblasti. Můj učební plán zahrnuje andragogiku, filosofii, neuropsychologii a její podobory (psychologii, biologii, fyziologii, psychosomatiku, neurovědy) právní vzdělávání, management, osobní rozvoj, sociologii, obchod a další přímo nesouvisející obory pro osvěžení. Tím ale nechci říct, že jsem chodící encyklopedie. Knihy se neučím zpaměti, nikdo mě z toho nezkouší a mě takové učení nebaví, rád něco dělám. Pouze v těchto oblastech hledám informace, které můžu využít pro svůj proces syntézy a zkvalitnění mých služeb. Když ale najdu něco užitečného, tak se to pilně naučím a někdy i vytvořím nástroj pro klienty. Tak doufám, že se mi podařilo dostatečné vyzdvihnutí mé koučovací kompetence. Pokud Vás zajímají další informace ke službě, pokračujte k článkům Rozdíl mezi koučováním a terapií z pohledu Progress zone, Inner game, nebo NLP.
