Současná doba očekává od jedinců vysoké nasazení a maximální výkon. Filosofka a učitelka Anna Hogenová mluví o výkonné společnosti. Její výklad se opírá o filozofy minulých dob a směřuje k pojmu sebereflexe. S paní Hogenovou jsem se setkal skrze prostředek mobilní aplikace Youradio Talk a její výstup byl poslední částí, která mě přivedl k nové myšlence.
Vzpomínám si na podnikání ve financích, kde jsem se setkal s první úrovní sebereflexe skrze podávání reportů vedoucím pracovníkům. Nešlo o nic složitého. Pouze jsem sepsal předešlá období, nejčastěji týden, co se splnilo a co ne. Poté jsme report probírali individuálně a hledali cesty, jak další období zvládnout zase o něco lépe. Už při psaní reportu jsem si však často uvědomil sám několik věcí ještě před individuálem. Zpětná vazba, která je pilířem těchto individuálů, je však mnohem účinnější. Ale vzhledem k tomu, že ne vždy máme možnosti k získání zpětné vazby, je na pořadu dne uvažování, jakým způsobem dojdeme ke zkvalitnění dovednosti sebereflexe.
Dovednosti sami o sobě nevznikají nějak okamžitě. Je to jako ve vědě. Než se objeví něco užitečného, je třeba mnoho výzkumu. A to samé platí s dovedností. S tím rozdílem, že k dovednosti je zapotřebí mnoho praxe, která transformuje zkušenosti v nové dovednosti. U sebereflexe je to však o poznání složitější. Její rozdíl od jiných dovedností spočívá v tom, že defacto rozvíjíme rozvoj.
V NLP se mluví o dvojité disociaci, která pracuje v oblasti řešení léčby určitých typů fobie. A vlastně to znamená, že se díváme na sebe v minulosti, jak se díváme na svoji vzpomínku v minulosti. Základní sebereflexe spočívá v analýze minulosti. Toho, čím jsme prošli, a jak to můžeme do budoucna využít. Při mých činnostech spojených s aktivitami Progress zone jsem sebereflexi posunul do pojmu, kterému říkám cyklické sebeřízení. K tomuto termínu jsem dospěl zkušeností propojující oblasti plánování, NLP a Inner game koučinku, terapií (článek na téma koučink a terapie z pohledu Progress zone) a techniky memmorial alleys.
Často se stává, že osvojením některých dovedností předchází negativní zkušenosti. Respektive člověk nedosahuje toho, co chce, ale jeho motiv je natolik silný, že přijde na způsob, jak toho dosáhnout. Vzniká zkušenostní mince, která má svůj rub a líc. Na líci máme dovednost, na rubu negativní zkušenosti. Takové mince jsou součástí naší osobnosti. Jsou to naše zažité vzorce chování. Zpravidla si však uvědomujeme pouze líc dané mince. Protože jej pravidelně používáme a její rub se objeví jen zřídka. Potíž nastává, když je součástí osobnosti takových mincí už více a začínají se řetězit. NLP s těmito chováními pracuje, má ale slabinu v tom, že k nim potřebuje určitou situaci. Což funguje pouze v případě, kdy těchto mincí není příliš. V případě, kdy jich je hodně, tak se řetězí a ruby těchto mincí se projevují v různorodých situacích nezávisle na sobě. Proto nejde přesně definovat konkrétní situaci, protože s tímto nevhodným chováním nijak nesouvisí a jde pouze o nahodilý projev mince. Cyklické sebeřízení proto pracuje s komplexním postupem. Konkretizuje vrchol dovednosti a hledá počátek zkušenosti. Cílem cyklického sebeřízení je přesný popis procesu řetězce, který dal vzniknout celému vzorci chování. To umožňuje uvědomění osobního principu chování, které vede k nalezení dovednosti, která učí člověka, jak s těmito mincemi pracovat tak, aby ho tato negativní chování neomezovala. Paní Hogenová mluví o žití z vlastního pramene. V inner game se mluví o druhém já a v psychologii o pravém já. Často se však stává, že to, co nás dělá námi, je v pozadí, a jsme řízeni egem. Cyklické sebeřízení vnímá pravé já jako ředitele našeho života a ego jako tyto mince. Úkolem je, abychom měli ego před sebou a byli si vědomi toho, jaké máme dovednosti a jaké jsou jejich negativní aspekty. Cílem cyklického sebeřízení je tyto dvě strany mince od sebe oddělit a mít o nich přehled. Já si to představuji tak, jako by měl člověk, pravé já, kolem sebe mince, přes které nevidí, a které náhodně ukazují rub a líc. Cyklické sebeřízení člověka umístí před první minci života, aby se s nimi vypořádal. Aby k tomu však mohlo dojít, je zapotřebí vztyčný bod, kurz který určuje to, jakým způsobem dojde k rozdělení žádoucího od nežádoucího. Pořád to je však jako u toho reportu, kterým to začalo. Cyklické sebeřízení je dovedností sebereflexe, avšak bez zpětné vazby má jen nízký účinek. Sice věřím, že ve zdravé mysli jde dosáhnout stejné příčky i bez zpětné vazby, avšak za mnohonásobně delší časový úsek. Výsledek je poté takový, že mince se uspořádají a rozdělí. Na jedné straně je kulička dovednosti, která se vždy chová stejně a při používání se pouze leští a zdokonaluje. Na straně druhé je nepotřebný prach. Uprostřed je volný prostor, kterým pravé já vidí do budoucnosti a zodpovědně přijímá život takový, jaký je, se všemi jeho možnostmi i všemi jeho mantinely.
Toto téma jsem povýšil na novou úroveň v produktu Transformátor. Odkaz na průvodní stránku zde.
