Strategie je svým způsobem vzorec. Má jasně definovanou kostru, která se skládá z cíle, výsledku a klíčových milníků. To, co je mezi tím, už neobsahuje. Z matematického pohledu to jsou neznámé ukryté v čase, které teprve realizace strategie odkryje. V rámci managementu jde o proces taktizování. I když je strategie jasně předem daná a zdá se, že její realizátor částečně přichází o složku spontánního vývoje, není tomu tak. Díky neznámým vede skrze celou řadu překvapení. I když se i taktika plánuje, tak v procesu realizace, v průběhu dění těch nejjemnějších detailů života, už plánování ztrácí svou moc. Následně vstupuje do hry spontánní aktivita pravého já, aby průběh kočírovala. V návaznosti na článek cyklické sebeřízení, je pak vzorec strategie projevením energie pravého já. Já si představuju pravé já, jako takového řidiče v těle každého z nás. V ideálním případě je pak ego pouze systémovým nástrojem pro realizaci jeho zájmů. Je to řidič na spřežení taženém koňmi a jede, nebo uhání dál, ať už plán má, anebo nemá. Koňmi tu jsou myšleni právě ego.
Myslím si, že v dnešním světě by měl mít určitou strategii každý člověk. Žijeme v komplexním systému, který jednu část od druhé nemůže oddělit. V minulosti to možná lidem nebylo tak zjevné, ale v dnešním globálně propojeném světě si myslím, že to vnímá každý z nás. I kdyby byla strategie lidí jen to, že bude jejich přístup zodpovědný k sobě samému a lidem o kolo nás. Tímto článkem si dovolím přesunout svou pozornost mimo standardní schéma. Můj proces realizace strategie mě vede různorodými oblastmi a obohacuje mě o nesmírně zajímavé informace. Tento článek píšu den po skončení Zimní univerzity spolku Mladých konzervativců která se konala 4. až 6.3. 2022. Zabývají se, a od listopadu 2021 i já s nimi, politickými otázkami napříč zemí. Ke spolku mě přivádí proces realizace strategie a to primárně z důvodu hledání a navazování vhodných dlouhodobých vztahů. Kromě debat o energetice, digitalizaci, válce mezi Ukrajinou a Ruskem a výletem do okolí Chomutova přišla před odjezdem domů řeč na téma vylidňování některých měst. Trend který se také týká Olomouce, kterou jsem zvolil jako můj vztyčný bod. Tím se dostávám zpátky k realizaci strategie a tomu, že by měl mít vlastní strategii každý člověk. Otázka totiž je, proč se lidé rozhodují stěhovat pryč? Odpověď často je proto, že ti, co jsou zodpovědní za to, aby se tu něco dělalo pro to, aby tu ty lidi udrželi, nic nedělají. Pak se ale musíme zeptat sami sebe, kdo jsou ti zodpovědní? Ti, co jsou ve zodpovědných pozicích? Anebo ti, co je platí, volí je a měli by dohlížet, aby svoji práci odváděli správně? Vzhledem k tomu, že tenhle web není o politice, dále to nechci tady rozebírat, dodám jen, že každý by měl být zodpovědný k sobě, zajímat se o dění v okolí, a něco pro to dělat. Svým způsobem to jsou naši zaměstnanci, a jak k Vám přistupuje Váš zaměstnavatel?
No přesuneme se dále. Realizace strategie je velmi příjemná věc. Nakonec Vás vede cestou s lidmi, kteří sdílejí podobné názory, a i když si myslíte, že máte vše detailně nachystané, vždycky Vás něco mile překvapí. Já bych se moc rád věnoval i více dalším činnostem. Ale opravdu ten den už nafukovací nemám. Pokud ho ale Vy vyplňujete nadbytečným hraním her, sezením u televize a pravidelným popíjením piva, mohu Vás ubezpečit, že jsou mnohem zajímavější energeticky nenáročné aktivity, které Vás budou bavit, a které navíc něčemu pomohou. Lidí, kteří tu chtějí něco dělat, je dost, jen je důležité se o ně zajímat, podporovat je a vybírat ty správné.
